Tvary vědomí 1

Již víme, že bod vědomí, který se nazývá člověk stojí mezi dvěma póly. Na jedné straně leží náhradní, psychologické já, vzniklé z původního zranění, z oddělení. Tvary vědomí náhradního já jsou povahy zkreslené. Zkreslují původní tvary do tvarů, které zužují a zmenšují člověka, zraňují a způsobují utrpení nejen člověku, jenž se k nim vztahuje, ale také těm, se kterými je člověk v kontaktu. Na straně druhé leží původní bytost. Tvary vědomí původní bytosti jsou opačné k náhradnímu já. Jejich povaha je přesná a proto těm, kteří se těmito tvary nechávají pojmout přináší kvality dobra a ctností, které v člověku kvetou duchovní radostí a potěšením a které obohacují toho, jenž je v sobě ctí, ale i ty, kteří jsou v jeho blízkosti.

Zkreslené tvary vědomí nesou silný negativní náboj, jsou bodavé a řezavé. Vnímáme je také jako vlastnosti náhradního já, které nazýváme egoismus/sobeckost neboli touha brát jen pro sebe na úkor druhých. Z ní vyvěrající nenávist\zlost neboli hněv, zášť a odpor a také zkreslenost neboli chybné porozumění realitě, zaslepenost.

Přesné tvary jsou štědrost neboli dávání, kdy se člověk orientuje ku dobru všech (včetně sebe); laskavost neboli soucit, péče, přátelství a moudrost neboli mysl Jediného v těle člověka.

Přejímá-li člověk naučeně tvary zkreslené (objevující se v jeho náhradním já) trpí, začne-li však přejímat tvary přesné roste člověk v radosti a čistotě.

Pravdivá sebereflexe je v tomto místě náš nejmocnější nástroj. Ale tato sebereflexe je pouze výchozím bodem. Pro naši praxi je nutné sebe sama pravdivě vidět a poznat. Protože každý z nás může vykročit pouze z reálného místa, odtamtud, kde se skutečně nachází, bez příkras a bez sebehodnocení.

Dokážeme-li dobře rozlišit zkreslené tvary vědomí okupující náš mentální a emocionální svět, dokážeme je svou povznést zpět na jejich původní přesnost a dále, tím se příčíme svou účasti na vývoji člověka od bytosti hrubé k bytosti duchem nasycené a tím nastolit ve světě duchovní království, pokoj, pořádek a radost.

Pro naši praxi tedy platí základní pravidlo, poznat v sobě zkreslení, vyvarovat se jich, odvrátit se od nich a přestat je činit ve svém úmyslu, myšlenkách, emocích a skutcích a namísto toho si začít osvojovat ve svém úmyslu, myšlenkách, emocích, a skutcích tvary přesné a těšivé a to tak, že naši praxi začneme zvnějšku dovnitř. Od změny skutků, ke změně emocí a myšlenek, až po změnu úmyslu. Skrze toto uspořádání přineseme náhradnímu já dostatek duchovní síly (světla) k pozvednutí svých tvaru na přesné.

A protože zkreslené tvary jsou egoismus, nenávist a zkreslenost, těchto se ve svém jednání musíme naučit vyvarovat a to tím, že jim odmítneme sloužit.

Odmítneme ve svém životě ubližovat, krást, a chovat se sexuálně nesprávně; odmítneme lhát, pomlouvat, mluvit hrubě a sprostě; a odmítneme zlovůli, lakomství, chamtivost a zkreslené poznání. A namísto toho si začneme osvojovat laskavost a ochranu života; budeme rozvíjet štědrost a respekt k majetku druhých; věrnost a zdrženlivost; pravdivost, harmonii a smír; laskavá a jemná slova a smysluplné rozhovory; budeme rozvíjet také nesobeckost a radost z úspěchu druhých, dobropřejnost a dobrou vůli; a budeme rozvíjet moudrost, díky níž svět pokvete krásou a radost prozáří každý dům.