Stanovy a zásady

1. Rámec a účel


Ústav integrálních duchovních věd, z.ú. je nezisková instituce zaměřená na studium, rozpoznávání a ověřování souvislostí reality a jejich praktické uplatnění v lidském rozhodování a jednání.

Pracuje jako rámec pro postupné porozumění lidské zkušenosti, odhalení duchovních principů a aplikace pozitivních změn do života.

Poslání Ústavu

Ústav:

  • zkoumá souvislosti lidského vědomí a jejich projevy v individuální i kolektivní zkušenosti,
  • rozvíjí systematický a zároveň otevřený přístup k jejich rozlišování, ověřování a pozitivní změně
  • zpřístupňuje studijní materiály a postupy pro samostatné i skupinové zkoumání 
  • vytváří rámec, ve kterém lze poznání převádět do praxe

Povaha instituce

Ústav je nenáboženskou a neterapeutickou institucí. Pracuje s tím, co je možné pozorovat a ověřovat v konkrétní zkušenosti, přičemž vychází z předpokladu, že vhodnou praxí lze integrovat duchovní principy do života a přinést tak pozitivní změnu nejen do života jednotlivce, ale celé společnosti. 

Provoz a komunikace

Organizační a administrativní činnost je vedena transparentně, věcně a s důrazem na srozumitelnou strukturu. Všechny aktivity zůstávají otevřené dalšímu zpřesňování na základě zkušenosti.

2. Zásady práce Ústavu


Prostředí a kultura

Ústav integrálních duchovních věd, z.ú. vytváří prostředí založené na laskavosti, klidu, respektu a věcnosti. Usilujeme o to, aby komunikace i vedení pribíhalo s laskavostí, nadějí, respektem a ohledem na zkušenost každého člověka.

Důraz je kladen na přesnost a srozumitelnost materiálů, které jsou formulovány tak, aby je bylo možné ověřovat v přímé zkušenosti. 

Principy práce

Samostatnost:  každý pracuje s rámcem vlastním způsobem a ověřuje souvislosti ve své zkušenosti.

Otevřenost: přístup není uzavřen do dogmat ani ideologických struktur a zůstává přístupný různým kontextům.

Přesnost: jazyk i struktura materiálů mají za cíl podporovat a rozvíjet porozumění, které lze ověřovat v praxi.

Funkčnost:  jednotlivé části rámce slouží orientaci ve zkušenosti a následné praxi

Směřování a aplikace

Činnost Ústavu vychází z rámce souvislostí, které se projevují v lidské zkušenosti a jednání. Materiály i postupy jsou strukturovány tak, aby podporovaly orientaci v těchto souvislostech a jejich ověřování v praxi.

Rámec nepůsobí jako autorita, která rozhoduje za jednotlivce. Jeho role je podpůrná, umožňuje přesnější vnímání situací, aniž by je uzavíral do jediné interpretace.

Závazek

Ústav nabízí otevřený prostor pro studium a reflexi zkušenosti, který podporuje:

  • jasnost a kontinuitu porozumění,
  • samostatné zkoumání,
  • ověřování v praxi.

Práce s rámcem je založena na respektu k otevřenému zkoumání zkušenosti a na postupném zpřesňování porozumění bez snahy o jeho definitivní pojmutí.