Roš ha-šana očima integrálních duchovních věd

Září a říjen je z pohledu integrálních duchovních věd velmi zajímavým časem. Dle některých ryzích tradic je to období, kdy začíná nový roční cyklus. Čas, v židovské tradici známý jako svátek Roš ha-šana připadá na 1. a 2. den hebrejského měsíce tišri, tento rok je to je 11. až 13. září. Pravý význam tohoto času však daleko přesahuje hranice jediného náboženství či kultury. Představuje totiž univerzální přírodní, energetický a duchovní milník, moment vědomého restartu, kdy se otevírá prostor pro hlubokou vnitřní proměnu. Je to vzácná příležitost, kdy si dovolujeme vzít si odstup od shonu každodenní reality a znovu ladíme své osobní vědomí na vyšší principy, které usměrňují a propojují celé bytí.

V tomto období dochází k jemné, ale přesto výrazné proměně okolního i našeho vnitřního prostředí. S příchodem podzimu se vnější příroda stahuje zpět ke kořenům, zpomaluje a odkládá to, co již splnilo svůj účel. Podobný proces se odehrává i v naší psychice a vnitřní emocionální struktuře. Můžeme v sobě pociťovat přirozený tlak k zastavení, zvýšenou zranitelnost, citlivost vůči nevyřešeným tématům, frustraci z nefunkčích systému jednání nebo prostě pocit, že dosavadní způsoby bytí ve světě již nepřinášejí dřívější uspokojení. Tento vnitřní neklid se tak stává voláním našeho nitra po revizi a očistě.

V těchto dnech se nám tak otevírá jedinečný prostor pro práci s vlastní vnitřní architekturou vědomí. Namísto prostého bilancování a dlení v minulosti jsme zváni k vědomé deaktivaci starých, nefunkčních mentálních vzorců a emocionálních otisků, které jsme si nastřádali v předchozím cyklu. Je to čas očisty, kdy můžeme v tiché kontemplaci rozpustit neprospěšná přesvědčení o sobě i o světě a uvolnit tak prostor pro zcela nové vnímání. Dovolujeme si tak vstoupit do role vědomého správce, který nezůstává v zajetí starých návyků, ale záměrně, ukotvuje nové kvality vědomí jakými jsou vnitřní stabilita, jasnost mysli a hluboké napojení na tvůrčí potenciál celku.

Tento čas nám tak dává velmi praktickou příležitost k zastavení, střízlivému zhodnocení vlastního života a úpravě dalšího směřování. Nejde o žádný magický skok, ale o poctivou práci s vlastním nastavením. Způsob, jakým se v tomto období k sobě i ke svému okolí postavíme, má přímý dopad na naši všední realitu v nadcházejícím roce. Rozhoduje o tom, zda budeme v reakcích na každodenní výzvy opět podléhat starým návykům, úzkosti, pocitu křivdy a malosti, nebo zda dokážeme pozvat vyšší tvary vědomí a skrze ně vyrůst do schopnosti jednat s větší kapacitou vnímání, pochopení a ohleduplností. Každá taková vědomá změna u jednotlivce pak přirozeně a zcela dohledatelně kultivuje i prostředí, ve kterém společně žijeme.