Štědrost času: Kontemplativní otázky k zaměření pozornosti
- Jak mnoho času štědře darujeme těm, co jsou nám nejblíže?
- Kolik plné pozornosti, kolik radosti sdílíme s jejich životem?
- Jak sladká je jejich přítomnost v našem vědomí?
- Ve věčnosti času, prosté všeho krom štědrosti, kolik věnujeme tomu co chceme milovat?
Tyto otázky nejsou zamýšleny k získání konceptuálních odpovědí, slouží jako jemné obrácení pozornosti do vlastního nitra a k tomu, jak žijeme své každodenní vztahy.
Až budeme tyto otázky číst, zkusme u nich rozjímat tyto tři roviny:
Plná pozornost jako nejvyšší forma štědrosti:
Otázky se ptají po kvalitě našeho času. Zda s blízkými pouze fyzicky jsme, nebo zda jsme skutečně přítomni ve svém vědomí. Věnovat někomu svou nerozdělenou pozornost v tady a teď je možná tím největším darem, který si můžeme vzájemně dát.
Paradox času a štědrost bytí:
Často žijeme v iluzi nedostatku času a v neustálém spěchu. Tyto otázky nás však zvedají do perspektivy věčnosti, kde si můžeme všimnout, že podstatou bytí je čirá štědrost. Jediní, kdo s časem a pozorností šetří, jsme my sami.
Aktivní praxe lásky:
Je to pozvání k vnitřní shodě mezi tím, co prohlašujeme, že je pro nás důležité, a tím, kam reálně směřujeme svou životní energii. Láska tedy nepředstavuje pasivní pocit, který máme, ale ukazuje se jako vědomá praxe a volba.
Přejeme všem radostnou a naplňující kontemplaci.

